Nevíte, co dávat do blogu? Naučte se dělat rozhovory

S lidmi mluvíme dnes a denně, a tak by se mohlo zdát, že napsat dobrý rozhovor je hračka. Není to tak úplně pravda, ale všechno se dá zvládnout.
Proč byste se měli učit psát rozhovory, když nejste novináři?

Třeba proto, že váš tematický plán pro blog nebo firemní periodikum už je zase vyčerpaný a přemýšlíte, o čem pořád psát. Rozhovor je skvělé řešení, a to z několika důvodů.

Je to z podstaty věci původní materiál. A ty mají čtenáři rádi. Proč myslíte, že rozhovor nechybí prakticky v žádném médiu?
Je univerzálně použitelný. Může být o událostech/věcech (zpravodajský rozhovor), ale i o lidech (profilový rozhovor). Záleží jen na konkrétním zadání.
Kromě vhodného respondenta nepotřebujete víc než trochu času a papír s tužku, případně záznamník.
Naučíte se ptát tak, abyste se něco dozvěděli – což se hodí v práci i v osobním životě.

Co ho zajímá? Pořád myslete na čtenáře

Rozhovor není to, co praktikujete s kolegy při obědě ani večer doma s partnerem. Z jednoduchého důvodu: ve hře chybí třetí strana. Čtenář, kterého sice nevidíte, osobně ho neznáte, ale pro něho to celé děláte. Právě jeho chcete zaujmout a motivovat ke koupi služby, nebo svého produktu. Proto na něho musíte myslet po celou dobu – když rozhovor plánujete, během schůzky s respondentem i potom při samotném psaní.

Ne že by pokec v hospodě nemohl vést ke vzniku rozhovoru. Třeba zjistíte, že se kolega či známý do hloubky zajímá o téma, které na blogu řešíte, a má k němu co říct. Jak už jsem řekla, s lidmi mluvíme pořád, tak proč toho nevyužít? Jestli vás těší kontakt s druhými, rádi se dozvídáte nové věci a dáte dohromady souvislou větu, určitě se naučíte dělat i rozhovory.

Co byste měli vědět…

Napsala jsem za svou novinářskou praxi dost interview a taky při tom nasekala dost chyb. Abych vás ušetřila těch největších, sepsala jsem svoje zkušenosti do e-booku. Jak se vyhnete základním přešlapům?

Snažte se dělat rozhovory face to face, nebo aspoň online. Vím, doba covidová osobním setkáním moc nepřeje. Ale rozhovor přes chat nebo e-mail je zdlouhavá záležitost, kdy hrozí, že se zamotáte do komentářů ke komentářům a výsledku bude chybět šmrnc osobního kontaktu.
Jako respondenta si vyberte komunikativního člověka, který umí udržet tok myšlenek. Aspoň pro začátek budete mít jednodušší práci při pořizování rozhovoru a pak i při psaní. Jinak se dá interview vést prakticky s každým, kdo je k tomu svolný a má co říct cílové skupině vašich čtenářů.
Držte se tématu, které si dopředu určíte. Budete se s ředitelem firmy XY bavit o začátcích jeho podnikání, o nové kampani, nebo o charitativních projektech? Každý rozhovor potřebuje téma. Může jich být i víc, ale pozor ať nehoníte příliš mnoho zajíců, protože pak je nebezpečí, že budete klouzat po povrchu, mluvit o všem a o ničem. Začněte jednoduše koncipovanými rozhovory s pár zajímavými otázkami na jedno téma.
Nepodceňujte přípravu. Zjistěte si všechny dostupné informace k tématu, ale při samotném rozhovoru buďte připraveni reagovat na to, co druhý právě říká, a improvizovat.
Když už se na něco ptáte, pohlídejte si, abyste dostali odpověď. Rozhovor není záznam proslovu, ale dialog. Není nic útrpnějšího než při přepisu nahrávky poslouchat svoje nápadité otázky, které druhá strana ignoruje, nebo na ně reaguje po svém.
Pořád myslete na čtenáře. Pořád! Ne všechno, co zajímá vás a respondenta, automaticky zajímá i toho, kdo to bude číst. Dovolte čtenáři, aby po celou dobu seděl na židli vedle vás, při přípravě, schůzce s respondentem i při samotném psaní.
Počítejte s odpadem. Ne všechno, co si nahrajete, do textu použijete. Vždycky je co krátit, napřed balast, potom to méně důležité. Rozhovor musí mít spád, nedopusťte, aby se čtenář nudil.
Bacha na jazyk. Muzikant se bude vyjadřovat o své nahrávce jinak než univerzitní profesor o posledním objevu v oboru chemie. Rozhovor musíte napsat tak, aby ladil s osobností i tématem a zároveň zaujal – však víte koho, čtenáře.
Vymyslete neodolatelný titulek a perex. Může to být oříšek, jehož rozlousknutí bude trvat déle než napsání rozhovoru. Ale je to důležité. Stejně jako u článku fungují titulek, perex a mezititulky jako reklamní poutače, které rozhodnou o tom, jestli se potenciální čtenář vůbec propracuje k odpovědi na první otázku. A to chcete!